Merlin's farm

POPIS:

Kachničky mandarinské patří k menším vodním ptákům. Samec ve svatebním šatu patří mezi nejzdobnější a nejkrásnější ptáky světa. Má vysokou chocholku, péra zlaté barvy a pár jasně žlutých čepelí tvořených širokými vnitřními prapory křídelních krovek. Tyto čepele mají čistě ornamentální funkci a samec je může vztyčit nad boky. Samice a samci v prostém šatu jsou většinou olivově hnědí. Nenápadně zbarvenou samici ale snadno poznáme dle úzkého bílého proužku za okem. Jako ostatní kachny sedající na větvích, mají ostré drápy, které jim pomáhají při pevném uchopení větve, a dlouhý široký ocas, působící jako brzda ke zpomalení letu, když kachnička dosedá na větev.

HISTORIE:

Kachnička mandarinská pochází z východní Asie, zejména z Číny, Japonska, Koreje a části Ruska. Ve volné přírodě obývala hlavně říční lesy a mokřady s přirozeným stromovým krytem, kde hnízdila v dutinách stromů. V Číně má kachnička mandarinská hluboký kulturní význam – je tradičním symbolem lásky, věrnosti a manželské harmonie. Často se objevuje v umění, na porcelánu, obrazech nebo jako svatební dekorace. Legenda praví, že když jeden z páru zahyne, druhý často zůstává sám, což vedlo k jejímu vnímání jako vzoru oddanosti. Jméno „mandarinská“ odkazuje na mandaríny, čínské úředníky, kteří nosili pestrobarevné, honosné oděvy – stejně nápadně jako sameček této kachny. Do Evropy byla dovezena v 18. a 19. století jako okrasný pták pro šlechtické parky a zoologické zahrady. Díky své kráse a odolnosti si rychle získala oblibu. V některých zemích, např. ve Velké Británii, Francii a také v České republice, se část jedinců z voliérových chovů usadila ve volné přírodě, kde se místy i rozmnožují. V Česku byla první zdivočelá hnízdění zaznamenána ve 20. století.

CHARAKTER:

Největší aktivitu projevují kachničky ráno a večer, kdy si začínají vyhledávat potravu. Během dne odpočívají na břehu nebo na stromech rostoucích podél břehů. Ačkoliv jsou kachničky mandarinské převážně vegetariáni, najdeme na jejich jídelníčku i drobné živočichy – např. měkkýše či malé rybky. V pozdním létě je také často najdeme na rýžových a obilných polích. Na podzim si zpestřují jídelníček také bukvicemi, žaludy a kaštany. Potravu sbírá na zemi, na stromech a ve vodě – čvachtáním, panáčkováním a jen vzácně se potápí. Po složitých zásnubních tancích vybírá samice místo pro hnízdo, což bývá nejčastěji dutina ve stromě nedaleko vody. Sezení na vejcích pak obstarává sama. Několik dní po vylíhnutí musí mláďata kachničky vyskákat z hnízda na zem. Matka pak svoje potomstvo odvede na místo, které si vybrala jako zdroj potravy. Po šesti týdnech se mladé kachničky stávají zcela soběstačnými.

ZAJÍMAVOSTI:

V Číně si lidé dříve darovávali párek kachniček mandarinských v kleci jako symbol manželské věrnosti.
Samice kachničky mandarinské mají plně funkčně vyvinutý jen jeden vaječník. Ten u velmi starých samic zakrní, a druhý, jen nedokonale vyvinutý vaječník, se začne přeměňovat na samčí pohlavní žlázu. Samice se tak změní v neplodného samce a získá samčí zbarvení.

KACHNIČKA MANDARINSKÁ

Třída

Řád

Čeleď

Výška

Váha

Délka života

Výskyt

Naše zvířátka