MORČE DOMÁCÍ

Třída

Savci

Řád

Hlodavci

Čeleď

Morčatovití

Váha

0,7 – 1,2 kg

Délka života

10, někdy až 15 let

Výskyt

Jižní Amerika

MORČE DOMÁCÍ

HISTORIE:

Morče domácí pochází z divokého morčete. Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu.

 

POPIS:

Má válcovitou postavu s velkou hlavou a krátkým krkem, zaoblený zadek bez ocasu. Na předních nohou má 4 prsty, na zadních 3. Má 12 zubů, z toho 4 hlodáky a zbytek stoličky. Spektrum barev morčat, v nichž se vyskytují, je stále širší. V průběhu doby se objevily i různé struktury a délky srsti.

 

ZAJÍMAVOSTI:

  • Morčata se používala také jako obětní zvířata, kněží z jejích vnitřností věštili budoucnost a ukládali je jako obětinu do hrobů zemřelých. Svědectvím těchto událostí jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly pestré barevné rázy, například červené, hnědé, černé nebo dvoubarevné.. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována.
  • V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus.
  • Dorozumívají se pomocí pestré škály zvuků, výborně slyší, dokonce i ultrazvuk.
  • V jazyce Inků se morčata nazývají „cui cui“ podle jejich typického hlasového projevu.
  • V mnoha jazycích je morče nazýváno prase nebo prasátko, většinou mořské (němčina, ruština, polština, maďarština).
Mapa výskytu

Naše zvířátka